Ve svém článku Proč Češi neumí anglicky jsem se zabývala překážkami a jejich řešením převážně ze společenského pohledu. Psala jsem o české nátuře, zálibě v dabingu a neanglicky mluvících politicích a apelovala jsem na nás Čechy, abychom se více otevřeli světu, více s ostatními komunikovali a více se angličtinou obklopovali.
Začít ale může každý sám u sebe. Věřím, že tím, že změníme k lepšímu sebe, změníme i svoje okolí. Každý rok slýchám desítky příběhů mých studentů, kterým se podařilo prolomit nechuť k angličtině, a vidím, jak moc to ovlivnilo jejich životy i životy lidí kolem nich. Jsem možná snílek a idealista, ale věřím, že i můj malý příspěvek v podobě šíření konceptu výuky cizích jazyků bez učebnic může změnit svět k lepšímu. Stejně jako ten váš. Stačí totiž věřit, že dokážeme cokoliv si usmyslíme a pak jít a udělat to.
Třeba těchto 10 kroků, abyste se už konečně v angličtině posunuli:
U čehokoliv nového, co chceme zvládnout, nebo starého, co je třeba oprášit, musíme začít tím nejdůležitějším, a to důvodem. Věřím, že zvládnete víc než jen “Protože se chci domluvit.” Cíl totiž musí být konkrétní, takže by měl obsahovat s kým se chci domluvit, na čem, v jaké situaci, na jaké úrovni, jak moc formálně a ideálně i jak se u toho budu cítit. Jazykové cíle je dobré napsat si ve všech 4 dovednostech – porozumění, mluvení, čtení a psaní. Že nepotřebujete zase tolik psát? Ale kdeže, nevěřím vám! A číst? Taky vám nevěřím. Zkuste se zamyslet. Co těch pár kamarádů, se kterými byste byli rádi ve spojení alespoň přes Facebook nebo článek o tom, co vás baví nebo co potřebujete, např. do školy nebo do práce? V článku na mém blogu Jak si nastavit jazykové cíle najdete podrobný návod jak na to, včetně šablony na lineární psaní cílů. Můžete si je však napsat např. do bublin, neboli myšlenkových map. Já se teď učím italsky, datum, kdy budu cíle hodnotit jsou moje narozeniny, aby se mi to dobře pamatovalo, a myšlenkovou mapu s cíli mám vyvěšenou na ledničce. Občas, když kolem ní projdu, tak můžu zpytovat svědomí.
Hned vedle jazykových cílů mám na lístečcích rozvrh aktivit, které jsem si rozepsala, abych cílů dosáhla.
A mám je zapsané i v kalendáři. Na pondělí a pátek mám napsanou gramatiku, přijde mi to na začátek a konec týdne ideální, na út – čt zábavu neboli filmy, články, videa, rádio, a na víkend komunikaci – ať už písemnou či mluvenou. Musím říct, že kombinace kalendáře, lístečků a cílů na ledničce, kdy je mi italština neustále připomínána, je zabijácká, a prostě není kam utéct. Teď ještě mít disciplínu aktivity opravdu dělat!
Každý to dělá trošku jinak. Jeden z nejlepších nápadů, které znám, pochází od jednoho z mých studentů. Ten používá tzv. “stick it to something” metodu, kdy svoje učení tzv. “přilepí” k jinému rituálu, který už je zvyklý dělat. Můj student Aleš svým sessions v angličtině říká “Coffee English”.Každé ráno totiž cca 15 – 20 minut nerušeně pije kafe a dívá se u toho na nějaké video, něco si přečte, něco mi napíše o svém týdnu do společného Google dokumentu, nebo se učí slovíčka s Duolingem nebo si dělá pár gramatických cvičení. Samozřejmě, že se pak obklopuje angličtinou i jinak, občas v ní něco prezentuje v práci, takže se na to musí připravovat, jindy se dívá se ženou na film, a z toho jde na pivo s kamarády cizinci. Bezvadně mu to funguje a moc to všem prý doporučuje. Máte nějaký takový rituál? Co třeba vaše jízda do práce autobusem? Můžete si 2x týdně poslechnout nějaký podcast, jindy si vzít s sebou nějakou gramatiku, na mobilní aplikaci si procvičovat slovíčka nebo si číst nějaký článek na telefonu?
Stejně jako děti zrcadlí život a mluvu dospělých, nejlépe se jazyk naučíme opakováním po rodilých mluvčích a obklopením se angličtinou přirozeně a co nejčastěji. Čtěte a poslouchejte alespoň 2 h týdně. Pasivní příjem, který je nesmírně důležitý a dotváří celek k aktivnímu mluvení a psaní, velmi pomáhá. Představte si, že byste nevěděli jak se slova píšou nebo naopak jak slova zní, učilo by se vám jistě pomaleji. Proto je velmi důležité velmi často v angličtině číst a poslouchat. Zásadně texty a videa/filmy/seriály, které vás upoutají, které číst a vidět chcete a baví vás. Protože když vás to baví, budete to vyhledávat.
Pokud jde o čtení, je jedno, jestli to je přepis vašeho oblíbeného TED talku (neznáte-li TED talks, napsala jsem o nich článek 7 TED talks, které mi změnily život) nebo krátké zprávy ve zjednodušené angličtině na webu News in Levels, nebo naprosto úžasné krátké dvojjazyčné příběhy obyčejných Pražanů. A nebo čtěte něco, co vás baví číst v češtině. Cokoliv. Pokud to bude na webu, kdekoliv kromě Facebooku vám bude fungovat překládací kouzelná hůlka jménem Readlang. Funguje tak, že když si tento kouzelný plug-in stáhnete, tak poté, co si jej na dané stránce s vaším oblíbeným textem zaktivujte kliknutím na zelenou ikonku vpravo na horní liště, nastavíte jazyk (angličtina – čeština), tak po kliknutí na jakékoliv slovo v článku se objeví zelenou barvou jeho překlad. Pro mě objev roku.
Čím víc v Aj čtete a posloucháte, tím líp ji ovládáte.
Jde-li o poslech, opět je jedno, co posloucháte, důležité je, aby vás to bavilo. Najděte si něco, co odpovídá vaší úrovni tak, abyste rozuměli alespoň 20 %. Častým poslechem (alespoň 2x týdně) se vaše porozumění obrovsky zlepší. Můžete poslouchat třeba zprávy z české politiky, online rádio, můžete se dívat na zjednodušený seriál Extra English (trošku jako Friends) nebo na romantické filmy pomocí jednoho ze streamovacích webů, můžete se jako já dívat na cestovací Youtube kanál nebo na americké talk shows, prostě co vás baví a jen tak od toho neodejdete.
Baví vás sporty? Jízda na koni? Historie, film, politika, móda? Proč se třeba nepřihlásit na jeden z tisíce kurzů tzv. open university courses (např. na Coursera nebo Future Learn) a neučit se o vaší vášni v Aj? Nebo rádi vaříte/pečete? Začněte se koukat na online pořady/videa známých mezinárodních šéfkuchařů, na různé cooking shows, koukejte na filmy s tematikou vaření/gastronomie (třeba Julia and Julia), najděte ve svém okolí cizince, kteří rádi vaří a uvařte s nimi něco.
Nejlepší je dělat tyto aktivity i offline a zapojit tak do toho i samotné mluvení. Není však nutné cestovat do UK/USA. V Brně se například setkávají následující skupiny (stačí se připojit a sledovat jejich Události a na jednu z nich zavítat):
Tím, že budete běžně v angličtině dělat to, co v češtině, naučíte se jen to, co opravdu potřebujete, a bude to pro vás mnohem přirozenější a více motivující. A mnohem raději se budete k těmto aktivitám přirozeně vracet. Najdete si nové přátele se společnými zájmy. A život už nikdy nebude stejný 😉
Potkávejte se s lidmi a komunikujte. Anglicky se přece učíme primárně proto, abychom mohli komunikovat s ostatními. Najděte si k sobě lidi, se kterými si budete psát a povídat alespoň 1h týdně. Ať už je to kolega v práci, konverzační partner, kamarád nebo učitel.
Chcete umět líp mluvit? Chcete umět líp psát? Samo se to nestane. Mluvení zlepšíte pouze mluvením, psaní pouze psaním. Najděte si mezi cizinci kamarády, choďte na English meetingy, ti introvertnější raději jednotlivce, extroverti skupinové akce a ideálně si s nimi i piště přes FB chat nebo maily/smsky. Něco konverzačního, přátelského, sdílecího nebo diskuzního. Hlavně, že používáte jazyk. Nebo k sobě můžete mít lektora, který bude zároveň fungovat jako váš “chat” person na psaní a mluvení a zároveň jako váš důvěrník, někdo, s kým budete sdílet vaše cíle a plán aktivit, viz bod č. 8. Já si od svých 11 let se spoustou lidí dopisuju, dříve přes dopisy (pamatujete na fenomén tzv. penfriends, kamarádů na dopisování?), dnes přes emaily.
Neboli i trochu toho soustředěného učení by nemělo chybět. Není nutné ve škole/s učitelem, můžete i sami. Já vždy doporučuju alespoň 10 minut 2x týdně, ono se to často protáhne, protože pokud vás doteď jazyk nebavil, tak věřím že odteď bude a že ho budete sami chtít lépe pochopit. Doporučuju rozhodně některý ze zdrojů na gramatiku, ať už je to v knižním, online nebo mobilním vydání. V tom se budete moci ujišťovat jak ta zpropadená anglická gramatika vlastně funguje.
A jak vybrat, co se učit – co si opakovat? Co třeba začít u minulých časů, zopakujte si tvoření předpřítomného, podmínkové věty, modální slovesa, stavbu věty a ten zbytek na co kde narazíte. A všechno to pak můžete zkoumat pomocí tzv. metody Safari, kdy si vezmete nějaký kus textu, který jste nedávno četli (v knížce nebo v článku) a podtrhnete si jeden gramatický jev, který víte, že vás trápí, například členy nebo předložky. To udělejte jen mechanicky a až máte celý text projetý, vraťte se ke každému členu (nebo předložce, nebo slovesnému tvaru) a podívejte se na slova kolem a zkuste sami sobě vysvětlit, proč tam asi ten člen, či předložka jsou. Je to velmi účinná technika samostudia, která funguje skvěle a donutí vás více se na jazyk soustředit, otevřít se mu a pochopit ho. A až budete moc frustrovaní, odpočiňte si u tohoto krásného rozhovoru o angličtině.
No a pokud vás baví si hrát, určitě se pravidelně věnujte angličtině i pomocí Duolinga, Lyrics Training, English Centralu nebo Mooveez. Jsou to zábavné aplikace, které dokážou člověka soustředěně udržet u jazyka i hodiny. Vyzkoušejte je!
Najít svůj systém jak si rozšiřovat slovní zásobu je naprosto stěžejní. Nejvíce studentů ke mně chodí s tím, že mají pocit neustálé stagnace. Ale nic s tím nedělají. Nečtou, nedívají se na filmy, nekomunikují s ostatními, a pokud ano, tak jen velmi povrchně a hlavně – nic si nezapisují. Kdy jste se naposledy něco opravdu naučili bez toho, že byste se k tomu stále vraceli a zkoušeli to? Stejné je to se slovíčky. Každý na to jde jinak, ale ti úspěšní mají vždy nějaký systém. Lze si jej vytvořit např. v placené verzi z mého pohledu nejlepší webové aplikace na zlepšení Aj English Central, nicméně většina smrtelníků si nějaké seznamy nebo kartičky píše. Vyzkoušejte, který systém sedí vám:
Seznamy slovíček – a práce s dlouhodobou pamětí. Pokud jste zvyklí si zapisovat slovíčka do sešitu, budete nadšení Metodou Goldlist, kterou jsem se naučila díky polyglotce Lýdii Machové, moc sympatické a šikovné jazykové mentorce ze Slovenska, a sama se pomocí ní učím italsky. V těchto videích metodu vysvětluje a v této FB skupině odpovídá na všechny otázky praktikantů metody.
Kartičky – neboli tzv. vocabulary cards nebo flashcards. Ty fungují na principu otáčení kartičky s tím, že na jedné straně máte slovo/frázi česky a na druhé anglicky. Nebo si můžete stáhnout jednu z mobilních aplikací a vytvářet si kartičky jednoduše na mobilu. Více jsem o tom psala (a názorně ukazovala) tady.
A jaký systém používáte vy? A co slovník? Podle mě je nejgeniálnější Bab.la.
Sdílejte vaše cíle a aktivity s někým, kdo vás bude kontrolovat. Což není to samé jako konverzační partner. Toto je někdo, kdo také jazyk studuje ve stejné době jako vy a nechce v tom jet sám. Nejlépe, když oba budete na podobné úrovni a budete se třeba částečně něco učit společně, ale není to podmínkou. Já se teď například zdokonaluju v základech italštiny s jednou slečnou, která pracuje na své pokročilé angličtině. Dohodly jsme se, že se budeme navzájem podporovat, a skoro každý den si krátce napíšeme přes FB, co pro posun v jazyce děláme. Kdo nemáte rádi FB chat, klidně použijte sms zprávy. Prostě něco rychlého, co vám zabere pár minut. Nemusí to být někdo blízký, stačí, abyste se oba potřebovali. K tomu, abyste si navzájem sloužili jako takový deník a zároveň podpora, v časech těžkých i radostných. Já si to moc užívám, a jsem ráda, že se můžu někomu pochlubit, co jsem v týdnu zvládla. Posíláme si občas i fotky zápisků nebo screenshoty z Duolinga, když se chceme pochlubit jak nám to jde. Případě si posteskneme, když jsme to flákaly. Ideálně první týden každý den, druhý týden 3x, třetí týden 2x a čtvrtý týden už jen jednou na konci. Říká se, že za 28 dní je člověk schopný naučit se nějaký nový zvyk a udržet si jej. I po jednom měsíci bych však doporučila frekvenci kontaktu se “study buddy” alespoň 1x týdne. Tímto study buddym může být i váš lektor. Máte-li zájem, ráda vás tímto procesem provedu a budu vaším study buddym v rámci svých individuálních kurzů přes Skype.
Hot tip: Pokud se hodně bojíte, že se na to zase vykašlete, hecněte se a říkejte to co nejvíc lidem na potkání, že teď makáte na své angličtině. A pokud o sobě víte, že vaše motivace není dost silná a potřebujete mnohem víc té vnější, napište to na Facebook. Slavní polygloti (ti, kteří mluví mnoha cizími jazyky) o svých posunech v jazyce často dokonce blogují a točí videa, chtějí sice primárně lidi inspirovat, ale často to berou jako pojistku, že se na to nevykašlou.
Abyste se namotivovali, potřebujete velmi jasně vědět, co přesně chcete zlepšit. Abyste však zůstali namotivovaní, musíte vidět svůj pokrok. Nahrejte se jak mluvíte. Na začátku jak mluvíte o věcech, které jste si specifikovali ve svých jazykových cílech a pak se nahrejte znovu po 3 měsících, s použitím stejných témat/otázek. Pokud na své angličtině makáte, výsledky uvidíte, pokrok v jazyce je nevyhnutelný a je důležité o něm vědět. Není nic horšího než stát na místě, nehýbat se dopředu nebo co hůř – o svém pokroku nevědět. Poslechněte si jak se s tím popasovali moji studenti.
Jak jsem psala v článku Proč Češi neumí anglicky, věřím, že “kdyby víc lidí cestovalo, nebyl by dnes svět v takové situaci v jaké je, lidi by se prostě měli víc rádi. Jenže my jsme líní, nemám rádi změny. Dovolenkujeme v létě v Chorvatsku a v zimě v Rakousku a tam se anglicky domluvit nepotřebujeme. Ani si rozšiřovat kulturní obzory, většinou jsme tam totiž se skupinou dalších Čechů a s místními se moc nemísíme. Místo abychom se více otevírali světu, více s ním komunikovali, tímto chováním se mu uzavíráme a pak jen brbláme, že někde někdo rozhoduje za nás.”
Do angličtiny se lze zamilovat právě cestováním (třeba přes Couchsurfing nebo Nightswapping). A do cestování i díky tomu, že se na cestách domluvíme. Pojďte to spojit and your life will never be the same again ;).
—
Toto je návod pro ty, kteří to myslí vážně. Netvrdím, že je to zadarmo. Žádnou novou dovednost nezískáme mávnutím kouzelného proutku, ale funguje to. Po 13 letech učení jazyků (a mnohem více letech učení se jazykům) si troufám tvrdit, že chcete-li se posunout rychle a nejste moc na takové ty hypnózy a spol., toto je zaručený návod. Vyžaduje disciplínu, silnou vůli a první měsíc naprostého soustředění se na dodržování plánu. Ale ta odměna!
Držím vám moc palce!
Nina