U sebe v kuchyni jsem točila naposledy před 5 lety – jedno ze svých prvních videí. Tenkrát jsem se rozhodla přestat ve svých kurzech používat učebnice a v krátké videopozvánce jsem zvala zájemce o výuku Aj na můj nový Kurz zážitkové angličtiny.
Byl to test jakési naivní představy, že to jde i jinak a že kvůli tomu nemusíte odjíždět žít do Anglie nebo Ameriky (i když ten zážitek doporučuju!). Teď po těch 5 letech a 50 odučených skupinkách (5-6 studentů), vidím, že to funguje a moc bych si přála, aby typických učebnic á la Headway ve výuce ubývalo.
Nevím jak ten váš, ale já měla pocit, že můj život je o něčem jiném než jak je prezentován v učebnicích. Je zábavnější, chaotičtější… Ne tak strukturovaný a lineární jako jsou lekce v učebnicích. Mě z nich prostě nebavilo učit. A tak jsem to začala vnímat jinak.
Prvním klíčem k úspěchu je motivace. Abyste se NAMOTIVOVALI, potřebujete velmi jasně vědět, co přesně chcete zlepšit. Takže si vezměte tužku a papír a sepište si svoje jazykové cíle. Co nejkonkrétněji definujte, čeho budete schopni do konce tohoto roku nebo třeba do svých příštích narozenin, a dejte dohromady svůj studijní plán. S tím jak na to vám pomůže můj článek “Jak si nastavit cíle v angličtině” a co vše z online aktivit do studijního plánu lze zahrnout najdete v seznamu “25 nejlepších stránek na výuku angličtiny.”
Abyste však ZŮSTALI NAMOTIVOVANÍ, což je naprosto stěžejní, musíte vidět svůj pokrok. Nahrejte se jak mluvíte. Na začátku jak mluvíte o věcech, které jste si specifikovali ve svých jazykových cílech a pak se nahrejte znovu po 3 měsících, s použitím stejných témat/otázek. Pokud na své angličtině makáte, výsledky uvidíte, pokrok v jazyce je nevyhnutelný a je důležité o něm vědět. Není nic horšího než stát na místě, nehýbat se dopředu nebo co hůř – o svém pokroku nevědět. Poslechněte si jak se s tím popasovali moji studenti.
Druhým klíčem k úspěchu je zaměření se na to, co vás baví a co opravdu potřebujete. Baví vás sporty? Jízda na koni? Nebo potřebujete umět něco prodat po telefonu? Pokud ne, tak proč o tom číst články a učit se k tomu slovní zásobu? Místo toho se soustřeďte na to, co vás opravdu baví a co vás donutí se neustále k angličtině vracet, protože byste to stejně dělali i v češtině.
Rádi například vaříte/pečete? Začněte se koukat na online pořady/videa známých mezinárodních šéfkuchařů, na různé cooking shows, koukejte na filmy s tematikou vaření/gastronomie (třeba Julia and Julia), najděte ve svém okolí cizince, kteří rádi vaří a uvařte s nimi něco, v Brně a Praze (a možná i dalších městech?) najděte kurz vaření v Aj. Tím, že budete běžně v angličtině dělat to, co v češtině, naučíte se jen to, co opravdu potřebujete, a bude to pro vás mnohem přirozenější a více motivující.
Potkávejte se s lidmi a komunikujte. Copak to dává smysl – učit se jazyk tak, že budeme neustále sedět nad knihou ve školních lavicích? Vždyť to nepřijde přirozené našim dětem, proč bychom to měli dělat jako dospělí?
Učíme se přece cizí jazyk primárně proto, abychom mohli komunikovat s ostatními. Tak proč nezačít víc cestovat a potkávat nové lidi, chodit na English meetingy nebo do zájmových skupin, kde se komunikuje anglicky? Nebo jestli se trošku stydíte, proč si nenajít kamarády na internetu a mluvit anglicky s nimi? Hlavně mluvte mluvte mluvte! Nemohl by tohle být lepší způsob, jak se naučit jazyk, pokud nemůžete žít v anglicky mluvící zemi?
Můj kolega z Londýna, autor materiálů English Out There, pan Jason West, říká: “Naši mateřštinu jsme se všichni naučili společenským kontaktem… komunikací s našimi rodiči a kamarády. Proto je pro nás tak těžké, naučit se cizí jazyk ve školních lavicích, akademickým přístupem.”
Tak to pojďme dělat jinak!
Namísto plýtvání času nad učebnicemi se obklopte angličtinou přirozeně, takže vám už osvojování si cizího jazyka nebude připadat jako „výuka“.
Ráda bych teď zkusila jedno malé cvičení. Zavřete si oči a představte si, že umíte skvěle anglicky… Co si teď představujete? Čeho jste schopní? Zvládáte sledovat filmy a sitcomy bez titulků a rozumíte i vtipům? Bez problémů přečtete svého oblíbeného autora v originále? Záříte na každém pracovním pohovoru? Nebo píšete blog v angličtině o svých cestách? O čem to sníte…?
Tak teď ty oči otevřete a začněte na tom svém snu pracovat. Vemte si tužku a papír a napište si to. Nikdo jiný to za vás totiž neudělá. Ani váš učitel, ani ta učenice, jenom vy.
Držím vám palce!
Nina