Jde si zlepšit Aj i po čtyřicítce?

Ach ty naše strachy

V poslední době ke mně do kurzů chodí čím dál více žen, kterým už bylo 40. 

Všechny jsou obrovsky motivované svou angličtinu posunout.

Nechtějí se ztrapňovat před kolegy v práci, případně před dětmi na dovolené. Touží nezávisle cestovat a bez problému se domluvit s lidmi z celého světa, rozumět filmům a seriálům, účastnit se mezinárodních akcí, dál se vzdělávat. Domlouvat obchody se zahraničními partnery, nabízet svoje služby i v angličtině…

Nechtějí jen stát opodál a nebýt součástí dění.

Jsou pevně odhodlané s tím něco udělat, ale jsou zablokované, plné pochyb a obav z nedokonalosti

  • Co když díky své angličtině udělám špatný dojem?
  • Co když nebudu rozumět?
  • Co když se ztrapním?

A taky se bojí, že už je pozdě, že jim to do hlavy nepoleze jako kdysi ve škole.

Fotky ze zážitkových kurzů pro ženy v Nina English

Co s tím?

V individuálním kurzu jdeme hned od začátku hluboko, ke zdroji strachu, a společně makáme na podpoře sebevědomí a rozpuštění bloků

Tomu nejvíc pomáhá rozpovídat se o tématech, která ženu baví, o jejím každodenním životě a práci. A být pro ni podporou, když sdílí svoje pochyby a nejistoty. Jako když si povídají dvě kamarádky. Postupně tak mizí obava z mluvení a ženy se mnou čím dál plynuleji nadšeně sdílejí svoje životy. 

Pak je už jen kousíček k dalšímu – zapojení se do skupinové aktivity. 

Odjakživa, co pořádám zážitkové skupinkovky pro ženy, je mým cílem nabídnout bezpečné místo, kde si ženy bez ostychu můžou procvičit interakci v angličtině s ostatními ženami a našimi zahraničními hosty. Podpořit ty, které se bojí mluvit před ostatními.

S dalšími ženami, které jsou všechny ve skupince ze stejného důvodu, mizí bloky rychle, strach je pryč a brzy je ve skupince slyšet smích, vtípky a uvolněnou konverzaci. 

Jak se pak ženy cítí a co to s jejich angličtinou udělá, vyjádřila nedávno na svém FB profilu jedna mých studentek, Simona Hrabalová.

Slovy jedné ze studentek

Simona pracuje na volné noze jako terapeutka a masérka, a to pomocí technik NLP a Access Bars. Spolupráce s ní je proto velmi zajímavá. 

Jak jde na svoje bloky v angličtině ona? Přečtěte si Simonin příběh a otázky na konci, které si během procesu sama pokládá.

“Minulou neděli jsem si moc užila. Celý den v anglických konverzacích s inspirativními ženami, který famózně zorganizovala Nina z Nina English. Jediná věc, že hrozně rychle utekl.

Jestli chcete změnit svůj vztah k agličtině a začít si ji víc a víc zvát do svého života a užívat si to, tak Ninu moc doporučuju.

Pro inspiraci vám napíšu svůj příběh s angličtinou, co všechno je možné…

Na základce jsme měli jen němčinu (a ruštinu samozřejmě) a já s ní pokračovala i na střední. S angličtinou jsem se potkala až na vysoké škole. A rovnou jsme začali od 15. lekce. Pro mě to bylo jak srážka autobusem. Jednak zmizel ten uspokojující řád, který s sebou nesla němčina, najednou jedno slovo mělo klidně i dvacet významů a úplně jinak se psalo a vyslovovalo, a druhak mi těch 15 lekcí prostě setsakramentsky chybělo. V kombinaci s mým tehdejším perfekcionismem a nároky na sebe to vedlo k přesvědčení, že se anglicky nikdy nenaučím.

Angličtina ale v mém životě byla dál. Začala jsem na univerzitě učit a spousta zdrojů a informací byla v angličtině, a ode mě se tak nějak čekalo, že jsem v ní jako ryba ve vodě… ale já nebyla. Skrýt tenhle nedostatek před ostatními byla docela fuška. Naučila jsem se v ní číst, hledat informace. Ale mluvit? To byla prostě čistá hrůza.

A mezitím se angličtina víc a víc stávala součástí mého života. Spousta filmů a seriálů… nejdřív s titulkama českýma a pak jsem najednou zjistila, že mi je můj dobrý muž dopřává v angličtině. A šlo to. Semináře s anglicky mluvícími lektory a překladem. Mohla jsem poslouchat a rozumět. Najednou tu bylo spousta podcastů, seminářů, a mně se otevřel úplně jiný svět.

Ale pořád jsem nebyla schopná mluvit.

Bylo to docela frustrující. Měla jsem připravené ty své dvě, tři věty… znáte to, když na vás má přijít ve škole řada. A pak vždycky nastalo krásný okno. Nic. Žádný slova nebyly v nabídce.

A mně minulý podzim přišlo, že tak, jak vidím, hledám a ptám se po možnostech v jiných oblastech života, musí být i tady. Protože když moje děti po čtyřech letech s angličtinou plynule mluví a já jsem s ní už mnohem, mnohem déle, tak tu i pro mě musí být možné něco jiného. Vybrala jsem si, že tohle změním, že se přestanu soudit a začnu mluvit.

Přála jsem si konverzace s Ninou jako můj vánoční dárek a moc se těšila na leden a taky se trochu bála – budu muset mluvit! Ninu jsem připravila na to, že nemluvím a tak jsme začaly přes zoom, hezky pomalu s gesty… a prostě se to zase stalo… začala jsem mluvit. Někdy trochu kostrbatě, ale hned na naší první lekci. Zoom jsme vyměnily za telefon a tahle naše pondělní setkání mi krásně otevírají můj týden.

Konverzace s Ninou jsou skvělé, podporující, otvírající nové dveře. A naše rozhovory často jdou úplně jinam, než kam bychom to naplánovaly a já jsem za ně moc vděčná a neskutečně si tato setkání užívám. A je to čím dál lehčí a lepší a zábavnější.

Kde jsme se rozhodli, že jsme ztracené případy a nikdy nemůžeme mít s jazykem lehkost? Kde jsme se rozhodli, že už je pozdě? Že ten věk, kdy jsme si mohli tyhle dveře otevřít je už pryč?

Co všechno jsme nakoupili od našich učitelů, spolužáků, přátel o tom, jak se máme a musíme jazyk učit? A co když se s ním můžeme propojit a poznat úplně jiným způsobem, který bude fungovat právě pro nás? Jakou lehkost s cizím jazykem můžeme mít?

A jaké by to bylo, kdybychom opustili a rozpustili závěry, soudy a očekávání, které o sobě a cizím jazyku či jazycích máme? Co všechno nám jazyky můžou do našich životů přinést a pro nás otevřít?”

Simona ke mně chodí na individuální i skupinové kurzy. Přidejte se taky!

Vyberte si z nabídky – individuálky nebo skupinovky, ráda pomůžu i vám!

Nina ❤️

VÁŠ KOMENTÁŘ

Your email address will not be published. Required fields are marked *

1 × three =